Odemčeno pro předplatitele (Page 7)

By:
On:
In: 2/2022, Fakta, legislativa, dokumenty, Odemčeno pro předplatitele, Online články

Klíčovým tématem tohoto textu je zapojování marginalizovaných skupin obyvatel do tvorby poradních a pracovních orgánů veřejné správy. Zapojování vnímáme jako klíčové především v kontextu rozhodování a tvorbě dokumentů, jež vznikají a mají na ně dopad. Kromě samotné aktivizace a zplnomocňování marginalizovaných skupin obyvatel do tvorby veřejných politik doporučujeme sociálním pracovníkům podporovat v rámci advokační činnosti také jejich zapojování u institucí, jejichž činnost s řešenými tématy významně souvisí (zejm. příslušná ministerstva a orgány veřejné správy). Cílem textu je osvětlit, proč je výhodné zohlednit hlas marginalizovaných skupin a tvořit pro ně veřejné politiky participativně. Marginalizaci vnímáme jako: „proces sociálního vyloučení, v rámci něhož je určitá skupina obyvatel vytlačena neboZobrazit text

By:
On:
In: 6/2021, Inspirace pro praxi, Odemčeno pro předplatitele, Online články

Pandemie covidu-19 přinesla pravděpodobně jednu z největších ekonomických a sociálních krizí 21. století. Tato krize měla velmi vážné důsledky také na oblast sociální práce a v mnoha ohledech se projevily její dopady na provoz a fungování sociálních služeb (nejen pobytových). V této těžké době se ukázalo, jak důležitou společenskou úlohu sociální služby mají. Vzrostl počet lidí, kteří se v důsledku pandemie ocitli v těžké psychické a sociální situaci a potřebovali odbornou pomoc. Vládní nařízení a opatření vedla k omezení kontaktů a mnoho lidí se ocitlo v sociální izolaci. Jedním ze zdrojů sociálních kontaktů se stalo užívání informačních a komunikačních technologií. Schopnost ovládat tyto moderní technologie otevíralaZobrazit text

By:
On:
In: 3/2021, Inspirace pro praxi, Odemčeno pro předplatitele, Online články

Bezpečnosť vo väzenských zariadeniach môžeme vnímať z niekoľkých uhlov pohľadu. Najčastejšie sa v tejto súvislosti reflektuje fyzické poňatie bezpečnosti, resp. statická bezpečnosť. V článku sa zameriavame na koncept dynamickej bezpečnosti (Dunbar, 1985) založený najmä na sociálnej interakcii a vzťahoch vo väzenskom zariadení medzi zainteresovanými stranami (príslušníci, zamestnanci, väznené osoby). Úvod Jewkes a Bennett (2008a, s. 263) uvádzajú, že bezpečnosť vo väzenských zariadeniach môže mať rôzne významy, ale vo všeobecnosti pod ňou rozumieme fyzické (statické), procedurálne (organizačné) a dynamické prvky. Statická bezpečnosť je súbor fyzických opatrení, ktoré slúžia na zamedzenie úteku alebo proti narušeniu vnútornej prevádzky väzenského zariadenia. Do tejto kategórie zaraďujeme napr. elektronické zabezpečovacie systémy, stavebno-ženijné prostriedky, výzbroj aZobrazit text

By:
On:
In: 5/2021, Fakta, legislativa, dokumenty, Odemčeno pro předplatitele, Online články

Druhý ze tří článků na téma oznamovací/překažovací povinnosti naleznete zde. Třetí ze tří článků na téma oznamovací/překažovací povinnosti naleznete zde. Oznamovací a překažovací povinnost je tématem, které řeší pracovníci napříč pomáhajícími profesemi. Souvisí s řadou otázek a není snadné najít ty „správné“ odpovědi a strategie řešení. Internetový prostor, kam sociální práce stále více proniká, klade tyto otázky v novém kontextu. V roce 2019 se uskutečnila konference s názvem Oznamovací povinnost v internetovém prostoru, která mapovala současnou situaci v této oblasti. [1] Tři prezentované články jsou shrnutím sdělení z konference, kde zmíněné téma bylo reflektováno z řady úhlů pohledu a jsou doplněny našimi zkušenostmi z praxe. Chcete-li zobrazit tentoZobrazit text

By:
On:
In: 5/2021, Inspirace pro praxi, Odemčeno pro předplatitele, Online články

Článek nabízí kolegyním a kolegům sociálním pracovníkům zkušenosti, které autorky nabyly v průběhu dlouhodobého projektu Profesní komory sociálních pracovníků, z. s. (dále jen PKSP) Mentoring nám otevírá dveře. Sdílením těchto zkušeností chceme povzbudit ostatní sociální pracovníky k využívání mentoringu jako přirozeného a dostupného nástroje podpory vzájemného učení se. V článku popisujeme průběh projektu, jeho klíčové aktivity, a v závěru nabízíme jak shrnutí našich dosavadních zkušeností z praxe, tak i výstupy z průběžného anonymního hodnocení mentoringu od jeho účastníků. Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu. Uživatelské jméno nebo e-mailová adresa Heslo Pamatovat si mne Zapomněli jste heslo? Nemáte předplatné? Objednejte si ho. Chci předplatnéZobrazit text

By:
On:
In: 5/2021, o čem se mluví, Odemčeno pro předplatitele, Online články

Freeman (1979) nahlíží na profesionalizaci jako na proces, během něhož určité zaměstnání nebo pracovní role, které až dosud neplatily za profesi, získávají tento atribut. Již v dřívějších letech přestalo být profesní osvědčení zárukou perfektního zvládnutí oboru. Vznikala častá diskrepance mezi formálním osvědčením, případným zastávaným pracovním místem a skutečnou profesionalitou vykonávané práce. Neobjevovalo se hnutí za profesionalizaci, ale volání po hodnocení výkonu bez ohledu na profesionální osvědčení. [1]  Z našeho úhlu pohledu vnímáme v obecné rovině profesionalizaci jako proces, ve kterém se v průběhu života získávají schopnosti a dovednosti. Tyto předpoklady k výkonu pozice sociálního pracovníka se nabývají nejen studiem a dosaženým vzděláním, ale právě dlouholetou praxí a zkušenostmi v daném oboru, spoluprací sZobrazit text

By:
On:
In: 5/2021, Fakta, legislativa, dokumenty, Odemčeno pro předplatitele, Online články

Úvod Na konci září 2021 byl ukončen projekt Inovace vyššího odborného vzdělávání. Obsahoval řadu aktivit, které svým významem přesáhly prostor vyšších odborných škol. V profesním terciárním vzdělávání i v oblasti dalšího vzdělávání v sociální práci přinesl velmi inovativní až revoluční návrhy. V následujícím textu bude projekt stručně představen, nicméně hlavní důraz bude zaměřen na výstupy projektu – na inovaci standardu vzdělávání s použitím kompetenčního rámce, výukové opory, metodiku hodnocení a na návrh systematické proměny dalšího vzdělávání sociálních pracovnic a sociálních pracovníků.  Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu. Uživatelské jméno nebo e-mailová adresa Heslo Pamatovat si mne Zapomněli jste heslo? Nemáte předplatné? Objednejte si ho. Chci předplatnéZobrazit text

By:
On:
In: 5/2021, Inspirace pro praxi, Odemčeno pro předplatitele, Online články

Subjektivní vnímání eticky problematických situací sociálními pracovníky může být v mnoha případech odlišné od teoretických východisek etiky v sociální práci. Sociální pracovník je pak nucen hledat vlastní strategie řešení situací, které vnímá jako eticky problematické a v rozporu s jeho vlastními hodnotami. Vznikají tak individuální „etické kodexy“ a individuální strategie řešení eticky nejednoznačných situací. Ve svém příspěvku se věnuji problémům, které sociální pracovníci ve veřejné správě (zpravidla se jedná o sociální kurátory pro dospělé) vnímají jako eticky problematické. Nabídnout chci určitý vhled do toho, jak sociální pracovníci subjektivně vnímané problematické situace řeší a jaké volí strategie jejich zvládání. Příspěvkem chci také poukázat na to, že stávající teoreticky definované etickéZobrazit text

By:
On:
In: 5/2021, Fakta, legislativa, dokumenty, Odemčeno pro předplatitele, Online články

Organizace Rozum a Cit, z.s., vznikla v roce 2000 s posláním pomáhat znevýhodněným a ohroženým dětem. Více než 20 let pracuje s pěstounskými rodinami a zároveň podporuje a rozvíjí myšlenku náhradní rodinné péče v ČR.  Kromě přímé práce s pěstouny se Rozum a Cit aktivně zapojuje do diskusí týkajících se systémových změn v oblasti náhradní rodinné péče, a to například prostřednictvím testování pilotního projektu Doprovázení, jehož principy se staly stavebním kamenem novely zákona o sociálně právní ochraně dětí (dále SPOD), který vešel v platnost v roce 2013. [1] V následujících rozhovorech představujeme činnost organizace Rozum a Cit, která v roce 2013 získala pověření k výkonu SPOD. Dnes má organizaceZobrazit text

By:
On:
In: 5/2021, Inspirace pro praxi, Odemčeno pro předplatitele, Online články

V článku se věnuji závěrům, které vyplynuly z výzkumné části rigorózní práce. Rigorózní práci, resp. její zásadní část, jsem tvořila v období 2014 – 2017. Nejprve se stručně věnuji metodice, kterou jsem v práci použila, a definuji základní teoretická východiska, ze kterých jsem při tvorbě práce vycházela. Stěžejní část textu uvádí závěry, které vyplynuly z výzkumné části rigorózní práce na základě realizovaných nestrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky, tyto výstupy pak krátce shrnuji.  Nakonec nastiňuji možná doporučení a postupy sociálních pracovníků tak, aby laická i odborná veřejnost vnímala sociální práci jako specializovanou činnost a docházelo k uznání specifického přínosu sociální práce pro postmoderní společnost. V rigorózní práci (2018) jsem se zabývala otázkou,Zobrazit text