Odemčeno pro předplatitele (Page 5)

Sociální podniky volají po legislativě, která jim uvolní ruce v zaměstnávání znevýhodněných

V České republice žije půl milionu lidí v ekonomickém věku s větším či menším zdravotním omezením. Lidí, kteří pro kvalitní a plnohodnotný život potřebují kompenzační pomůcky, speciální služby nebo na míru upravené prostředí pro práci i běžné fungování. Výsledky výběrového šetření osob se zdravotním postižením z roku 2018 poukazují na fakt, že pouze polovina z této cílové skupiny lidí dosahuje na dlouhodobé, perspektivní a důstojné zaměstnání (ČSÚ, 2019). Takto nízký počet osob může být způsobený mnoha faktory, mimo jiné i nízkou ochotou firem zaměstnávat uchazeče naplňující definici osob se zdravotním postižením (OZP) či osob zdravotně znevýhodněných (OZZ) nebo nedostatečným povědomím veřejnosti o potřebách hendikepovaných. SociálníZobrazit text

Ulehčení možnosti uplatnění znevýhodněných skupin obyvatel na trh práce přináší nadační fond Innofund. O jeho založení se zasloužila organizace Centrum pro komunitní práci Severní Morava věnující se podpoře sociálních inovací a začleňování osob z různých cílových skupin na trh práce. Innofund nadační fond byl založen v roce 2021 s cílem přispět ke zmírnění dopadů strukturální nezaměstnanosti. Vznikl z iniciativy a spolupráce se zahraničními partnery v rámci projektu Interreg Central Europe – SIV (Social Impact Vouchers). Tohoto inovativního projektu se účastní 11 partnerů v 8 zemích střední Evropy, kteří ve své spolupráci těží z transferu inovací, znalostí a zkušeností jednotlivých zemí podporujících integraci znevýhodněných osob. Hlavní myšlenkouZobrazit text

ilustrační obrázek s-case

Moderné technológie zachraňujú životy. To je fakt, o ktorom už dnes nikto nepochybuje. Mladá slovenská firma ale prináša niečo úplne nové. Drobný prenosný prístroj umožňuje kontrolu telesných funkcií a tiež ich analýzu. Aké funkcie ponúka a ako ho budú môcť využívať sociálni pracovníci? Viac detailov vám prinášame v nasledujúcom rozhovore s Martinom Pekarčíkom a Slavomírom Hruškom, dvomi tvárami inovácie zo Slovenska. „Vyvinuli sme prenosný prístroj, ktorým možno sledovať väčšinu telesných funkcií, ako napríklad teplota, glykémia, saturácia krvi či tlak, a vyhodnocovať ich. Umožňujeme tak lepší prehľad o stave pacienta a zároveň otvárame úplne novú kapitolu. Prístroj totiž umožňuje prehľad aj pre nelekársky personál ako súZobrazit text

Úvod Rádi bychom vám přiblížili téma zapojování lidí se znevýhodněním do vzdělávání i praxe v oboru sociální práce. O své postřehy se podělí Evžen a Mirka. Oba působí na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity v týmu konzultantů z praxe. Konzultanti z praxe jsou u nás na fakultě již ustáleným označením lidí/expertů se zkušeností sociálního či zdravotního znevýhodnění. Náš tým se skládá ze 13 expertů se zkušeností a třech podpůrných pracovníků z řad akademiků a studentů. Na fakultě jsme začali působit v roce 2018 jako „inovativní experiment“. V rámci projektu jsme vytvořili skupinu lidí se znevýhodněním a vzdělali se společně v metodě storytellingu v průběhu dvou několikadenních výjezdů. Konzultanti z praxe se pak podle své specializaceZobrazit text

Klíčovým tématem tohoto textu je zapojování marginalizovaných skupin obyvatel do tvorby poradních a pracovních orgánů veřejné správy. Zapojování vnímáme jako klíčové především v kontextu rozhodování a tvorbě dokumentů, jež vznikají a mají na ně dopad. Kromě samotné aktivizace a zplnomocňování marginalizovaných skupin obyvatel do tvorby veřejných politik doporučujeme sociálním pracovníkům podporovat v rámci advokační činnosti také jejich zapojování u institucí, jejichž činnost s řešenými tématy významně souvisí (zejm. příslušná ministerstva a orgány veřejné správy). Cílem textu je osvětlit, proč je výhodné zohlednit hlas marginalizovaných skupin a tvořit pro ně veřejné politiky participativně. Marginalizaci vnímáme jako: „proces sociálního vyloučení, v rámci něhož je určitá skupina obyvatel vytlačena neboZobrazit text

Pandemie covidu-19 přinesla pravděpodobně jednu z největších ekonomických a sociálních krizí 21. století. Tato krize měla velmi vážné důsledky také na oblast sociální práce a v mnoha ohledech se projevily její dopady na provoz a fungování sociálních služeb (nejen pobytových). V této těžké době se ukázalo, jak důležitou společenskou úlohu sociální služby mají. Vzrostl počet lidí, kteří se v důsledku pandemie ocitli v těžké psychické a sociální situaci a potřebovali odbornou pomoc. Vládní nařízení a opatření vedla k omezení kontaktů a mnoho lidí se ocitlo v sociální izolaci. Jedním ze zdrojů sociálních kontaktů se stalo užívání informačních a komunikačních technologií. Schopnost ovládat tyto moderní technologie otevíralaZobrazit text

V průběhu nelehkého období pandemie covid-19 jsem poslouchala zprávy kolegyň a kolegů z nemocničních paliativních týmů, kteří mluvili nejen o péči o pacienty a jejich rodiny, ale i o ambivalenci zkušeností, které mají z práce, kterou museli částečně přesunout do on-line světa, částečně ponechat v osobní „verzi“ a zejména velmi jemně zvažovat, kdy kterou navrhnou a využijí. Zkusila jsem se tedy zeptat kolegyň, většinou sociálních pracovnic, formou krátké ankety, jak by zkušenosti vyhodnotily, a hlavně, co bychom si mohli ponechat v praxi sociální práce jako užitečné nové metody. Konziliární paliativní týmy v nemocnicích jsou multidisciplinární pracovní týmy sestávající z lékařů, sester, sociálních pracovníků, psychologů, spirituálních pracovníků. Tým zajišťuje konzultace a intervence paliativníchZobrazit text

Informací je na českém internetu velké množství. Ne všechny jsou však ověřené, a nelze se tedy na ně plně spolehnout. Z tohoto důvodu jsme se v Centru pro dítě a rodinu Valika, z.s. rozhodli spustit projekt #zeSPODu, který přináší ozdrojované informace z oblasti sociálně-právní ochrany dětí a sociálních služeb pro rodiny a děti. Projekt #zeSPODu vyjma webových stránek www.zespodu.cz nabízí i propojení se svými čtenáři prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook. První jmenovaná sociální síť má podle dostupných informací v Česku přibližně 3 miliony uživatelů (České noviny, 2021). Nejvíce ji využívají lidé do 30 let. Stále však platí, že nejvíce Čechů využívá Facebook. Pro prezentaci informací zeZobrazit text

Úvod Koronavirové období přineslo pro sociální práci nové výzvy. Omezení a restrikce podpořily sociální pracovníky k hledání nových cest kontaktu s uživateli. Ukázalo se, že dosud v některých oblastech sociální práce opomíjené distanční kontakty mohou pomoci zajistit nejen po stránce udržovací, ale přinášejí i nové možnosti, jak se otevřít potřebám klientů. V článku se zaměřujeme na chat, který představujeme nejen jako prostředek kontaktu v období krize, ale jako plnohodnotný nástroj nízkoprahové komunikace. Chatová komunikace s klientem se v ČR postupně prosadila zejména v oblasti krizové intervence, konkrétněji na linkách důvěry a dalších pracovištích podobného typu. První nabídka této služby se datuje od roku 2002 (Horská, Kohoutková,Zobrazit text

Anděl Strážný, z.ú. je moderní registrovaná sociální služba tísňové péče, která poskytuje pocit jistoty a bezpečí a pomoc v krizových situacích 24 hodin denně, 365 dní v roce v rámci celé České republiky. Prostřednictvím SOS tlačítka pomáhá doma i venku seniorům i lidem s postižením ve chvílích, kdy jsou sami. Princip tísňové péče je jednoduchý, klient má u sebe monitorovací zařízení, které v případě potřeby (jako např. zhoršení jeho zdravotního stavu, pádu nebo když si chce popovídat) zmáčkne a okamžitě se spojí s dispečinkem, který reaguje na jeho potřeby. Nicméně je to opravdu takto jednoduché i pro klienty a zaměstnance Anděla Strážného? Procentuálně tvoří největší podíl našichZobrazit text