Na prahu supervize
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu. Uživatelské jméno nebo e-mailová adresa Heslo Pamatovat si mne Zapomněli jste heslo? Nemáte předplatné? Objednejte si ho. Chci předplatnéZobrazit text
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu. Uživatelské jméno nebo e-mailová adresa Heslo Pamatovat si mne Zapomněli jste heslo? Nemáte předplatné? Objednejte si ho. Chci předplatnéZobrazit text
Psychiatr, peer, sociální pracovník i zdravotní sestra – když jsou v terénu, klient získává výhodu. Pro osoby s duševním onemocněním jako je schizofrenie nebo bipolární afektivní porucha je zásadní, aby dostávali cílenou podporu, a to v oblasti sociálních a zdravotních služeb. Pokud je systém podpory nastaven správně, umožňuje jim to žít v místě, kde chtějí a vymanit se například z dlouhodobých (ne vždy nutných) hospitalizací. Jak to funguje v praxi? Na poskytování kombinace zdravotních a sociálních služeb pro klienty s duševním onemocněním cílí například nezisková organizace Péče o duševní zdraví. Ve městech Pardubice, Chrudim a Hradec Králové zavedla do praxe nový druh zdravotně sociální služby, a to tzv. centra duševního zdraví. „VZobrazit text
Organizace Domov NaNovo je příspěvkovou organizací poskytující pobytové sociální služby lidem se zdravotním postižením, která je zřizovaná Moravskoslezským krajem. Má dlouholetou historii od 40. let minulého století a až do roku 2016 úplně nebo částečně působila na historickém zámku v Nové Horce u Studénky, který je zapsán mezi kulturní památky České republiky. Protože na zámku byly služby lidem, zejména s mentálním postižením, poskytovány v podobě klasického ústavu sociální péče, tedy se všemi institucionálními prvky vč. 8–20lůžkových pokojů, organizovaného režimu pro větší skupiny klientů, absence práv nebo omezeného sociálního začleňování a rozvoje běžných dovedností, začaly po roce 2006 úvahy o transformaci tohoto systému péče. Moravskoslezský kraj svou koncepcí kvalityZobrazit text
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu. Uživatelské jméno nebo e-mailová adresa Heslo Pamatovat si mne Zapomněli jste heslo? Nemáte předplatné? Objednejte si ho. Chci předplatnéZobrazit text
V Pardubickém kraji se dlouhodobě věnujeme zkvalitnění péče o ohrožené děti a rodiny, ať se jedná o zajištění dostatečného množství terénních sociálních služeb pro ohrožené děti a rodiny po celém území kraje, tak i o služby pro děti se zdravotním postižením, autismem, ale také nastavování změn v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Už sedm let měníme naše dětské domovy. Věříme, že přirozené prostředí, individuální přístup k dětem a vedení k samostatnosti je lépe připraví na období po opuštění pobytových zařízení. Pobyt v ústavech na život nepřipraví Před zahájením procesu změn se život více než 150 dětí v pěti dětských domovech v kraji nijak nelišil od způsobu života dětí v jiných ústavních zařízeníchZobrazit text
Jak daleko jsme došli na cestě k tomu, aby pobytové služby pro lidi s mentálním postižením umožňovaly svým klientům žít jako ostatní? Odpověď nabízí výzkumná zpráva Žít jako ostatní [1] založená na dosud nejrozsáhlejším zjišťování svého druhu uskutečněném v roce 2021 v rámci projektu Z Hnízda, který realizuje organizace Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, z.s. ve spolupráci s Jednotou pro deinstitucionalizaci – JDI, z.s. V rámci výzkumu byly získány vybrané základní informace o všech domovech pro osoby se zdravotním postižením (DOZP), chráněných bydleních a domovech se zvláštním režimem (DZR), do jejichž cílové skupiny patří lidé s mentálním postižením. Výsledkem není detailní obrázek o stavu deinstitucionalizace.Zobrazit text
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu. Uživatelské jméno nebo e-mailová adresa Heslo Pamatovat si mne Zapomněli jste heslo? Nemáte předplatné? Objednejte si ho. Chci předplatnéZobrazit text
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu. Uživatelské jméno nebo e-mailová adresa Heslo Pamatovat si mne Zapomněli jste heslo? Nemáte předplatné? Objednejte si ho. Chci předplatnéZobrazit text
Děti v ústavní péči často nepoznaly, jak funguje standardní rodina. Jejich vlastní rodinné zázemí selhalo. V tzv. rodinných skupinách se o to sice pracovníci dětských domovů snaží, dítě má ale několik vychovatelů a dalších často 7 dětí, se kterými se o dospělého musí dělit. Proto není v jejich možnostech zajistit jim to, co zažívají děti v rodinách. Alespoň částečnou pomocí by mohla být hostitelská péče. Skrývá i svá rizika, ale může být pro dítě vhodnou alternativou k institucionální péči. Obohatí ho o zážitky, jež by jinak nemělo šanci zažít. Hostitelská péče bohužel není v ČR právně zakotvený termín, ale má svá pravidla a pojistky. Zúčastněné strany jsou kromě daného dítěte, dětskéhoZobrazit text
Téma participace je velmi aktuální i v oblasti snah o zmírnění předčasných odchodů žáků ze vzdělávání. S Barborou Pšenicovou z České asociace streetwork, odbornou garantkou projektu iKAP II – Inovace ve vzdělávání, jsme proto hovořili o tom, jak budou na pražských školách fungovat nově zřizované multidisciplinární týmy a kdo všechno se v nich bude podílet na řešení jednotlivých situací. Jednou z posledních větších aktivit České asociace streetwork je zapojení do pražského Krajského akčního plánu Hlavního města Prahy (iKAP II – Inovace ve vzdělávání), kde chcete pomáhat prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání. Jaká je aktuálně situace v této oblasti – v celé republice, i v Praze? Jaké jsou hlavní příčiny předčasných odchodů? Situace neníZobrazit text
© 2020 - časopis Sociální práce, všechna práva vyhrazena