Fakta, legislativa, dokumenty (Page 4)

Ve svém příspěvku prezentuji své zkušenosti s evaluací sociálně inovačního projektu. Realizátorem projektu s názvem „Zvyšování interkulturní prostupnosti veřejných institucí ve městě Brně“ byl Magistrát města Brna, v rámci kterého byli v letech 2017–2019 zaměstnáni čtyři interkulturní pracovníci [1]. Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu. Uživatelské jméno nebo e-mailová adresa Heslo Pamatovat si mne Zapomněli jste heslo? Nemáte předplatné? Objednejte si ho. Chci předplatnéZobrazit text

Síťování v rovině přímé podpory klienta je nedílnou součástí sociální práce. Adiktologické služby se pohybují na pomezí služeb sociálních, zdravotních a edukačních, a proto zde již dlouhá léta probíhá přirozená spolupráce v oblasti přímé podpory klientů. V oboru zahrnujícím několik odborností je ale také dobře patrné, jak je důležitá nejen přímá spolupráce v péči o klienta, ale jak je nezbytné dobře koncepčně nastavit mechanismy spolupráce, upravit vzájemné dohody a společné postupy a seznamovat všechny zapojené s novými trendy v oblasti sociální, zdravotní i edukační. Proto se projekt „Systémová podpora rozvoje adiktologických služeb v rámci integrované protidrogové politiky“ [1] kromě dobrého nastavení systémového přístupu a spolupráce zaměřuje rovněž na zvyšování kompetencí pracovníků vZobrazit text

Předkládaný text přibližuje téma síťování v kontextu lokálního a regionálního prostředí. Představuje síťování jako nástroj, který pomáhá maximalizovat pomoc v náročných životních situacích. Přibližuje základní kroky, které je nezbytné dodržet při vytváření sítí a jejich udržení. Zároveň jsou představeny i příklady dobré praxe, které jsou inspirací.Zobrazit text

Úvodem Témata migrace a integrace prochází v České republice od počátku 90. let kontinuálním vývojem, jenž byl podmíněn mj. i zásadní transformací politického a ekonomického prostředí naší země, během níž došlo k prolomení jak imigrační, tak emigrační izolace země (Drbohlav 2010; Dohnalová, 2012, in Bejček, 2019a). Zatímco v období minulého režimu byla tehdy Česko-slovenská socialistická republika (ČSSR) považována za spíše „vystěhovaleckou zemi,“ následná léta po Sametové revoluci toto paradigma postupně změnila. Od počátku 90 let. se Česká republika postupně stává tzv. „cílovou zemí“ migrace pro řadu cizinců, migrujících zejména za studiem, prací či obchodem, a v mnoha případech hledajících i trvalé usazení (srov. Drbohlav 2010; Dohnalová in Palaščáková,Zobrazit text

Služeb pro ohrožené děti a rodiny není v České republice dostatek – jasným důkazem jsou stále vysoké počty dětí odebíraných z péče rodičů a počty dětí v ústavní péči. Nedaří se podporovat rodiny ani v rovině prevence, ještě předtím, než k ohrožení dítěte vůbec dojde. Služby pro děti a rodiny nejsou přesně vymezeny ‒ pokud jde o jejich rozsah a obsah, je nicméně zřejmé, že spadají do gesce minimálně pěti resortů – sociálních věcí, školství, zdravotnictví, justice a bezpečnosti. Zároveň jsou prostředky určené na jakýkoliv typ podpůrných služeb limitované. Pomoc dítěti a rodině i vzhledem k včasnému zachycení ohrožení dítěte bývá nekoordinovaná, aktéři sítě kolemZobrazit text

Článek představuje profesi „nemocniční kaplan-ka“ v České republice a její stav z pohledu sociokulturního, systémového, praktického a ideového. Nabízí zahraniční inspirace pro teoretické zarámování kaplanského působení na zdravotně sociálním pomezí a české zkušenosti z kaplanského působení v praxi. Spolupráci nemocničních kaplanů se sociálními pracovníky považuje autorská trojice článku za nezbytnou. I když zatím naráží na limity dané sebevymezením sociálních pracovníků i kaplanů v jednotlivých nemocnicích a dovednostmi týmové spolupráce na jedné či druhé straně.Zobrazit text