Fakta, legislativa, dokumenty (Page 3)

Obrázek k textu Většina lidí s postižením v průběhu života čelí nějaké z forem násilí, ukázal výzkum

Organizace In IUSTITIA dokončila výzkum, jehož cílem bylo poprvé v českém prostředí zmapovat zkušenosti zdravotně znevýhodněných osob s násilím a předsudečným násilím. Z dotazovaných nějaké z forem násilí někdy v životě čelilo 76 procent osob. Nejčastěji šlo o slovní násilí, zastrašování nebo vyhrožování násilím. Značná část respondentů a respondentek uváděla také zkušenost s fyzickými nebo sexuálními útoky. Přestože počet útoků na zdravotně postižené osoby je vysoký, nedostává se těmto osobám dostatečné trestněprávní ochrany. Výzkum se uskutečnil v časovém období od května 2021 do ledna 2022 formou online dotazníku. Celkem se ho zúčastnilo 311 osob se zdravotním postižením. Polovina z nich vnímala své postižení jako omezení v tělesné nebo pohybové oblasti. Druhou nejčastější oblastí byloZobrazit text

Safezóna bezpečné místo pro mladé v tíživé situaci

Úzkosti, poruchy nálad a sebepoškozování. To jsou podle psychologů a psychiatrů u dětí a dospívajících nejčastější problémy. Negativní dopad na psychiku mají podle expertů problémy v rodině a život v online světě. Podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví se každé páté dítě setkalo s nějakou formou duševních obtíží. Polovina těchto obtíží se dokonce objeví před jejich 15. narozeninami (NÚDZ, 2022). Většina nemá k dispozici včasnou pomoc nebo ji ani nevyhledává, a to z mnoha různých důvodů včetně obav ze stigmatizace (Sedláčková, 2021). Téma duševního zdraví dětí a dospívajících se v posledních letech dostává do popředí. O tom vypovídá také Reforma psychiatrické péče v České republiceZobrazit text

Klíčovým tématem tohoto textu je zapojování marginalizovaných skupin obyvatel do tvorby poradních a pracovních orgánů veřejné správy. Zapojování vnímáme jako klíčové především v kontextu rozhodování a tvorbě dokumentů, jež vznikají a mají na ně dopad. Kromě samotné aktivizace a zplnomocňování marginalizovaných skupin obyvatel do tvorby veřejných politik doporučujeme sociálním pracovníkům podporovat v rámci advokační činnosti také jejich zapojování u institucí, jejichž činnost s řešenými tématy významně souvisí (zejm. příslušná ministerstva a orgány veřejné správy). Cílem textu je osvětlit, proč je výhodné zohlednit hlas marginalizovaných skupin a tvořit pro ně veřejné politiky participativně. Marginalizaci vnímáme jako: „proces sociálního vyloučení, v rámci něhož je určitá skupina obyvatel vytlačena neboZobrazit text

V praxi naší organizace IQ Roma servis, z.s. se v rámci poskytování sociálních služeb našim klientům, zejména při vyřizování dávek hmotné nouze, často setkáváme s požadavky Úřadu práce ČR, Krajské pobočky Brno, které nepovažujeme za přiměřené, respektive oprávněné. Jedná se zejména o zapsání otce do rodného listu dítěte nebo podání trestního oznámení pro zanedbání povinné výživy (Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 196). Uvedenými požadavky ÚP ČR jsme se byly nuceni opakovaně zabývat. Jelikož cílovou skupinou naší organizace jsou zejména Romové, jsou zmíněné požadavky ÚP ČR zvláště citlivé, neboť mohou významně ovlivnit vztahy v širší rodině a v konečném důsledku poškodit zájmy dítěte. V následujících částech článku je protoZobrazit text

Systém srážek není spravedlivý ani udržitelný Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) musí reagovat na situaci, která vznikla od 1. ledna 2022 na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 6 As 317/2017 a soudů nižších stupňů z loňského roku, kdy mohou být exekučně zabavovány veškeré příchozí platby odsouzených. U zadlužených lidí ve výkonu trestu odnětí svobody (VTOS) tak dochází v mnoha případech k situaci, kdy je jim exekučně zabavován veškerý jejich příjem. Jde především o starobní a invalidní důchodce, kteří nejsou pracovně zařazení, a dále ty, kteří jsou závislí na finanční pomoci blízkých.  Rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 6 As 317/2017 Z odůvodnění soudů vyplývá, že lidéZobrazit text

Úvod Psychické násilie na pracovisku je dlhodobým, vysiľujúcim a veľmi zákerným procesom, pretože agresor útočí skryto a rafinovane. Pred ostatnými sa snaží z obete vytvoriťneschopného zamestnanca. Tento proces sa začína väčšinou nevyriešeným banálnym konfliktom. Napadnutá osoba si neuvedomuje, že útoky na ňu sú vedené s cieľom ublížiť jej. Útokov pribúda, agresor obeť mobbingu ponižuje, útočí na jej sebavedomie a sebahodnotenie, tá je vyčerpaná, nedokáže sa brániť, prejavujú sa u nej rôzne telesné a psychické symptómy (Kratz, 2005, s. 27‒28). Obeť mobbingu najčastejšie rieši svoju situáciu odchodom zo zamestnania, ale negatívne následky mobbingu si nesie so sebou. Mobbing dlhodobo sťažuje sociálne fungovanie jeho obetí. Pôsobí ako prekážka,Zobrazit text

Úvod Sociální pracovníci by měli být o těchto organizacích dobře informování. Budou pak moci poskytovat klientům relevantní informace a lépe zodpovídat jejich dotazy. Většina z toho, co uvádíme dále, platí pro Anonymní alkoholiky i sesterské organizace, jako jsou Anonymní narkomani nebo Anonymní gambleři. Některé svépomocné organizace pro návykové problémy, které působí i v Česku Organizace Anonymní alkoholici inspirovala svého času docenta Skálu k vytvoření socioterapeutického klubu. Tato léčebná modalita se v tehdejším Československu i v jiných zemích rozšířila a mnohde funguje dodnes. Navíc je pravděpodobné, že organizace typu Anonymních alkoholiků podnítily rozvoj svépomoci a vzájemné pomoci i v jiných oblastech.Zobrazit text

Terénní interkulturní pracovník, který pracuje s migranty, je osoba, která vykonává práci v prostředí migrantů a je rodilým mluvčím jazyka dané komunity. Tato práce začíná „na ulici“ mimo oficiální kancelář a její náplní je aktivně vyhledávat potenciální klienty (v komunitách migrantů, klubech, na ulici, ubytovnách, nádraží, hřištích), protože ti se ne vždy dozvědí o službách, které pro ně mohou být přínosné. Je to tedy způsob šíření a cílení služby přesně tam, kde je potřeba. Terénní interkulturní pracovník motivuje klienta k začlenění se do společnosti. Jejich vztah tak musí být postavený na vzájemné důvěře.  Ana pracuje v InBázi jako terénní interkulturní pracovnice pro klienty ze zemí, kde je mateřským jazykem španělština.Zobrazit text

Předkládaný text pojednává o reflexi aktuální praxe v oblasti orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Aktuální platná legislativa ukládá OSPODům povinnost vykonávat činnosti na základě zpracovaných a průběžně aktualizovaných standardů, které mají garantovat jistou míru kvality poskytovaných služeb, a to zejména v zájmu nezletilých dětí. Otázkou zůstává, zda standardy mohou skutečně výše zmíněné zajistit, kde mohou být limity po formální stránce a jaká je realita v praxi. Text bude věnován zamyšlení se nad tím, jak pracovníci OSPOD pracují s ohledem na zpracované standardy, zda existují limity, které brání kvalitnímu výkonu SPOD.Zobrazit text

Pěstounská péče (dále PP) tvoří společně s pěstounskou péčí na přechodnou dobu (PPPD) a osvojením základní kameny snahy státu a společnosti postarat se o ty děti, o které nechtějí, nemohou nebo nedovedou pečovat jejich biologičtí rodiče. Její současná podoba je poměrně nová, byť zákonné vymezení „ochrany dětí v cizí péči a dětí nemanželských“ nalézáme již v právním řádu První republiky a historie péče o děti jinou osobou je mnohem starší a bez nadsázky by se dalo říci, že je stará jako lidstvo samo. Zároveň vnímáme poměrně dynamický názorový vývoj této oblasti lidského konání včetně snahy o adekvátní uchopení z pohledu legislativy, což je patrné na probíhající politické diskuzi souvisejícíZobrazit text