3

Linka důvěry, dle § 55 zákona 108/2006 Sb. sociální služba telefonické krizové pomoci (nyní poskytována i dalšími distančními způsoby – např. chat), může být lakmusovým papírkem aktuálních stavů společnosti. Myslíme tím, aktuálních stavů ve spojitosti s obtížemi, které lidé řeší, tématy, které rezonují, a především situacemi a okolnostmi, které přivádějí lidi do náročných až krizových situací. Jak se tedy proměnily kontakty a kontaktující v posledních měsících, které následovaly po pandemii? Tímto článkem bychom vám rádi přiblížili naše postřehy týkající se dopadu pandemie na duševní zdraví. Modrá linka, z.s., svou činnost na poli telefonické pomoci zahájila v roce 1994, a podíváme-li se do statistiky na kontakty, vidíme,Zobrazit text

Bílý kruh bezpečí (BKB) je zapsaný spolek pro pomoc obětem trestných činů včetně domácího násilí. Byl založen v roce 1991 a v České republice poskytuje služby dlouhých třicet dva let. Poradny BKB najdete v devíti městech České republiky – Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Plzeň, Liberec, Jihlava, Pardubice a České Budějovice. Bílý kruh bezpečí poskytuje odbornou, bezplatnou a diskrétní pomoc nejen obětem trestných činů, ale rovněž pozůstalým osobám po obětech trestných činů, svědkům trestných činů a osobám ohroženým domácím násilím. Každá pobočka BKB má svého klíčového sociálního pracovníka, poradenství poskytují v rámci poradny odborně způsobilí poradci, především právníci, psychologové a sociální pracovníci, a to jako dobrovolníci ve svém volném čase bezZobrazit text

V Česku žije více jak milion lidí s tělesným postižením. Terapie – ať už fyzioterapie,psychoterapie, ergoterapie či jiné – mohou významně ovlivnit kvalitu života, zlepšitjeho fyzický a psychický stav a pomáhají při začlenění do společnosti. Nadační fondSolithera pomocí svých “solidárních terapií” shromažďuje peníze na financovánítakových služeb pro ty, kteří si je nemohou dovolit. Základem fondu je aktivníkomunita terapeutů, kam láká nové lidi. V současné době je pro spoustu fyzicky či psychicky znevýhodněných osob obtížné sedostat k terapeutickým službám. Roli v tom hraje jejich špatná sociální či ekonomickásituace, nedostupnost služeb v blízkém okolí nebo přímo fyzická omezení, která jimnedovolují služby navštěvovat mimo své bydliště. Tyto služby,Zobrazit text

Pandemie Covid-19 s sebou přinesla změny do běžného života, u mnohých v podobě déle stráveného času na internetu, ať už kvůli práci, studiu, pro zaplnění volného času či udržení sociálních kontaktů, což přispělo k rozšíření internetu i do rodin, které od něj byly dříve distancovány. Nabízí se otázka, zda tyto změny vedly k vyšší prevalenci závislosti na internetu a zda je možné vymezit skupinu náchylnější k této závislosti. Netolismus a jeho sociální dopady Závislost na internetu, označována jako “netolismus”, se klasifikuje jako nelátková, behaviorální, nechemická či nedrogová závislost (Státní zdravotní ústav, www.nzip.cz), konkrétně se jedná o používání internetu, které s sebou do života jedince přinášíZobrazit text

„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.“ Václav Havel MENS SANA, z.ú. poskytuje profesionální sociální služby ročně více než 200 lidem se zkušeností s duševním onemocněním v Moravskoslezském kraji již 27 let. Zažili jsme euforii devadesátých let, rozvoj internetu, 3D technologií, sociálních sítí, ale také ničivé povodně, železniční katastrofy, uprchlické krize a pandemii. Pandemie Covid 19 nás zastihla podobně jako tisíce jiných lidí i institucí zcela nepřipravené.  Přinesla mnoho obtížných zkoušek a náhlých změn.  Nová situace v souvislosti s pandemií koronaviru vyvolala spoustu otázek, na které bylo obtížné hledat odpovědi, jelikož pro každého z násZobrazit text

Pracovní povinnost (PP), nařízená studentům v souvislosti s realizací proticovidových opatření, byla bezprecedentním zážitkem krizové práce v sociálních službách. Dlouhodobý výzkum s osmi studentkami bakalářského programu speciální pedagogiky FP TUL v kontextu PP trval ve třech fázích od března 2020 do května 2022. První rozhovory proběhly v rámci předvýzkumu v r. 2020, další v r. 2021 a poslední dotazování v r. 2022, kdy studentky již absolvovaly a profesionálně pomáhaly. Odstup dvou let nám umožnil získat retrospektivní náhled, poukázal na tehdejší bilanci šoku, stresu, vyčerpání i smysluplnosti. Traumata spojená s pandemií Covid-19 v zařízeních sociální péče se transformovala do neopakovatelných vzpomínek na rychle nabyté pracovní kompetence, uplatnitelné praktické dovednosti i na spokojenost. Vstupní předpoklady aZobrazit text

Fungování v době protiepidemických opatření Doba, kdy došlo k šíření onemocnění Covid-19 v celém světě, měla za následek nejen značná úmrtí na toto onemocnění, ale došlo také k omezení lékařské péče, běžných vyšetření a operačních zákroků. Zásadní dopad mělo onemocnění Covid-19 a restrikce spojené vůči jeho šíření také na duševní zdraví jedinců. Zasaženi byli také ti, kteří i před propuknutím celosvětové pandemie byli zatíženi závažným duševním onemocněním a změny související s onemocněním Covid-19 měly na jejich psychický stav významný dopad. Osoby se závažným duševním onemocněním, potýkající se například se schizofrenií, bipolární poruchou nebo obsedantně-kompulzivní poruchou, tvoří cílovou populaci péče v nově vznikajících Centrech duševního zdraví (dále CDZ) (MZ ČR, 2021). ReformníZobrazit text

Případ s dobrým koncem V červenci 2017 nás oslovil pan Novák, kterému se vrátila maminka (72 let) domů z nemocnice po amputaci levé dolní končetiny. Paní Nováková bydlí sama v panelákové garsonce ve 3. patře bez výtahu. Syn bydlí s rodinou ve městě vzdáleném 50 km od bydliště maminky. Paní Nováková se odmítla k synovi přestěhovat, chtěla zůstat doma. Syn takto dojížděl 14 dní každý den ráno a večer, aby mamince pomohl. Už je z dojíždění a péče o maminku vyčerpaný. První setkání proběhlo v kanceláři koordinátorky pečovatelské služby. Synovi bylo vysvětleno fungování pečovatelské služby, včetně možnosti zajistit nepojistné dávky pro maminku – příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu a průkaz ZTP/P.Zobrazit text

Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové, 14. 9. 2020 – Mezinárodní vědecká konference Hradecké dny sociální práce se letos uskuteční online. Aktuální situace způsobená děním okolo koronaviru přinutila organizátory hledat náhradní řešení, kterým nakonec bude vstup do virtuálního světa. Sedmnáctý ročník je symbolicky naplánován na 17. září 2020. Záštitu nad konferencí, stejně jako v minulých letech, převzala ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová.   Kvůli současné situaci, kdy jsou v souvislosti s onemocněním COVID-19 každým dnem přijímána nová opatření, budou Hradecké dny sociální práce letos výjimečně probíhat online. „Po pečlivém zvážení aktuální situace jsme se rozhodli, že sedmnáctý ročník přeci jenom uspořádáme. S ohledem na současnou situaci u násZobrazit text

Hlavnímu městu se v březnu a dubnu 2020, ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb, podařilo zajistit střechu nad hlavou a tím také možnost vykonávat nařízenou karanténu asi pěti stovkám lidí bez přístřeší. K řešení situace ubytovaných, ale také pro zefektivnění práce s dalšími, kteří zůstávají na ulici, Praha testuje inovativní způsob jak posílit terénní sociální práci – individuální rozpočty. Na začátku povinné karantény se terénní sociální práci zúžilo pole působnosti, úřady práce měly omezený provoz, lidé bez přístřeší přišli o zdroje stejně jako o záchytné sítě. Bylo přitom zřejmé, že sociální práci by bylo naopak potřeba zásadním způsobem posílit. Radnice se proto spojila s Nadačním fondem Avast, který mělZobrazit text