Vyšlo číslo 1/2023 „ERIS Journal – Winter 2023 – Developments in Social Work Research“
Číslo naleznete v sekci Archiv čísel nebo zde 1/2023 – ERIS Journal – Winter 2023 – Developments in Social Work Research.Zobrazit text
Číslo naleznete v sekci Archiv čísel nebo zde 1/2023 – ERIS Journal – Winter 2023 – Developments in Social Work Research.Zobrazit text
Jan Váně, František Kalvas: Homelessness: probes to excluded environments, Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň, 2021 Lidí bez domova stále přibývá, v roce 2019 uvedl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, že je v České republice 23 830 osob bez domova, z toho 2600 dětí a statisíce lidí jsou bezdomovectvím ohrožení. Tato čísla však nejsou konečná. Kvůli pandemii COVID-19 přišlo mnoho lidí o zaměstnání či o partnera, a v souvislosti s tím nejeden člověk přišel o střechu nad hlavou. Je však důležité podotknout, že fenomén bezdomovectví není problémem pouze jednoho města či státu, ale je fenoménem celosvětovým a zároveň celospolečenským (MPSV 2019). Právě na výzkum fenoménu bezdomovectví reaguje publikace Homelessness: ProbesZobrazit text
V současné době se ve veřejném prostoru a v médiích setkáváme často s označením osobnacházejících se v tíživé životní situaci pojmenováním, které můžeme považovat za utlačující(opresivní). Útlak můžeme přitom chápat jako sociálně podporované špatné zacházení nebovykořisťování určité skupiny lidí ze strany moci/mocných. Uvedeným nemyslím jen vulgárnínebo hanlivá označení různých cílových skupin sociální práce, která je na místě odsoudit jižv úvodu tohoto textu; ale i označení jako „bezdomovec“ nebo „sociálně slabá rodina“.Cílem tohoto textu je vysvětlit, jak tato označení působí a proč nemusí být vhodné jepoužívat. Vzhledem k tomu, že jsem se dlouhodobě zabývala tématem bezdomovectví,dovolím si uvádět příklady právě na tomto jevu. Zároveň ale považuji za důležité již v úvodutohoto textu zmínit,Zobrazit text
Je to tady! Dlouho očekávaná podcastová série vytvořená ve spolupráci časopisu Sociální práce | Sociálna práca a projektu Podpora sociálního bydlení Ministerstva práce a sociálních věcí je nyní dostupná k přehrání zde na webu. Najdete ji v menu nebo na odkazu zde: Přihlaste se k odběru Pokud používáte platformu Spotify, můžete si sérii pustit i zde a také se přihlásit k odběru dalších dílů, které už usilovně plánujeme!Zobrazit text
Zveme všechny naše čtenářky a čtenáře na výcvikový a vzdělávací program Supervize v sociální práci pořádaný Asociací vzdělavatelů v sociální práci (ASVSP), která vydává i časopis Sociální práce | Sociálna práce. Cílem vzdělávání organizovaného ASVSP je zvyšování kvality vzdělávání, propojování znalostí z různých oblastí a zvyšování odbornosti, rozhledu a nadhledu pedagogů, včetně jejich osobního rozvoje. Tento výcvikový a vzdělávací program realizuje ASVPS ve spolupráci s Občanskou poradnou Brno. Navazuje na předchozí běh supervizního výcviku z let 2020–2022 a na společné projekty ASVSP, Modré linky a Asociácie supervízorov a sociálnych poradcov SR v oblasti vzdělávání v supervizi v českém prostředí. Vize výcviku Pro koho je výcvik určen? Podívejte se naZobrazit text
Kateřina Glumbíková: Reflexivita v sociální práci s rodinou, Grada, Praha, 2020 Autorka knihy Reflexivita v sociální práci s rodinou píše o aktuálním tématu reflexivity a její potřebnosti nejen v sociální práci s rodinou. Kniha je velmi čtivě napsaná a určitě ji doporučuji přečíst nejen akademickým odborníkům, ale i odborníkům z praxe a v neposlední řade studentům sociální práce. Kniha je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První čtyři kapitoly jsou teoretickým vymezením jednotlivých témat. První kapitola Reflexivita se zabývá celkově pojmem reflexivity a popisuje zde i vztah pojmu reflexivity k reflektivitě, ke kritické reflexivitě a reflektivitě, dále ke kritickému myšlení, dekonstrukci, metakognici a vztah reflexivity k rozhodování. Zde je zmiňován Evidence base approach (neboli přístup založenýZobrazit text
Sdružení CZ.NIC, společnost Člověk v tísni, Linka bezpečí a Dětské krizové centrum oznámily zahájení spolupráce za účelem rozšíření aktivit stávajícího českého Safer Internet Centra. Vzniká tak doposud největší konsorcium, jehož cílem je zvýšit bezpečnost dětí v prostředí internetu. Safer Internet Centrum ČR provozuje od roku 2019 sdružení CZ.NIC, správce české národní domény. Cílem centra je vytvářet, koordinovat a komunikovat aktivity zaměřené na zlepšování online bezpečnosti dětí a mládeže v České republice. Provoz obdobných center ve 30 evropských zemích spolufinancuje Evropská komise prostřednictvím projektových výzev, přičemž aktivity českého konsorcia v příštích dvou letech podpoří částkou více než 18 milionů Kč. “Fakt, že Evropská komise vyjádřila další podporu českémuZobrazit text
Bezesporu důležitým tématem v sociální práci je narovnání platového zařazení sociálního pracovníka. Sociální pracovník je podhodnocenou profesí, jak níže vyplývá z platových tabulek ve srovnání s minimální mzdou. [1] Těmito slovy by bylo možné zhodnotit, jakých výdělků sociální pracovník může dosáhnout, pokud jej srovnáme s náročností práce, požadavky na vzdělání, osobní odolností a rizikovými faktory, které se mohou v sociální práci objevit. Sociální pracovníci každodenně odvádějí nezastupitelnou práci pro ohrožené skupiny lidí. Současný systém je nevyvážený a velmi znevýhodňuje určité resorty a nestátní poskytovatele sociálních služeb. Již několik let dochází k výrazným nepoměrům v zařazení nejen do platových tříd sociálních pracovníků, ale také v zařazení podle platových tabulek. Sociální pracovníci jsou odměňování nejméněZobrazit text
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) se dlouhodobě snaží zvyšovat kvalitu práce s ohroženými dětmi a rodinami prostřednictvím systémových projektů. Aktuální projekt Podpora systémových změn v oblasti služeb péče o ohrožené děti, mladé lidi a rodiny v České republice, realizovaný mezi roky 2019 a 2022, se zaměřil na velmi náročnou a složitou oblast sociálně-právní ochrany dětí umístěných v ústavní péči a dětí, jimž toto umístění hrozí. Jedním z aspektů je schopnost pokračovat v plánování práce s dítětem a jeho rodinou poté, co je dítě umístěno do ústavu, tedy v situaci, kdy je snahou o „záchranu“ často vyčerpána rodina, podpůrné služby i OSPOD. Do procesu mapování a analýzy potřeb dítěte a jeho rodiny jeZobrazit text
Violet Oaklander: Třinácté komnaty dětské duše. Praha: Portál, 2020 Kniha Třinácté komnaty dětské duše je poutavým průvodcem do zákoutí duše dítěte, kterou má čtenář možnost poznat díky nepřebernému množství prezentovaných příběhů. Autorka knihy, Violet Oaklander předkládá tvořivé metody, které u klientů využívá v rámci své terapeutické práce. Při čtení se čtenáři otevírají cesty do dětského světa, myšlení, sebepojetí a prožívání. Kniha je tak inspirací nejen pro práci s dětmi, ale také pro hledání sebe sama a nalezení svého ztraceného a hravého dítěte v každém z nás… Violet Oaklander vystudovala klinickou psychologii, manželské a rodinné poradenství a speciální pedagogiku. Ve své praxi se jako psycholožka a psychoterapeutka zaměřovala na práciZobrazit text
© 2020 - časopis Sociální práce, všechna práva vyhrazena